Kdy můžete získat nemovitosti vydržením? Podívejte se na příklady z praxe

časopis

Pokud po letech užívání nemovitosti zjistíte, že vám po právní stránce celá nepatří, můžete ji získat do vlastnictví vydržením. Nejsložitější je však dokázat, že jste nevěděli, že ve skutečnosti vaše není, tedy že jste byli „dobromyslný“. Jak to v praxi probíhá, nám přiblížila JUDr. Veronika Michalíková z advokátní kanceláře AKMV.

Jaké jsou zákonné podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovitosti vydržením, nám vysvětlila Veronika Michalíková z AKMV advokátní kancelář s.r.o. v předchozím článku. Nyní se podíváme na konkrétní příklady situací, ve kterých by mohly být tyto podmínky splněny, zvláště podmínka v dobré víře.

Dobromyslnost držby
Posouzení, zda někdo splnil všechny zákonné podmínky vydržení, a tedy může získat vlastnické právo k nemovitosti, je vždy třeba provádět s ohledem na konkrétní okolnosti. Ve většině případů je nejtěžší právě posouzení, zda byla splněna podmínka v dobré víře.

Pro dobromyslnost držby je jednak důležité subjektivní, vnitřní přesvědčení držitele, že mu věc skutečně patří, ale dobromyslnost musí vyplývat iz objektivních skutečností. Nestačí tedy, pokud je držitel opravdu přesvědčen, že věc je jeho a že nezasahuje do práva skutečného vlastníka věci. Aby byla podmínka splněna, musí existovat i objektivní skutečnosti, které nasvědčují, že držitel má právně uznatelný důvod myslet si, že věc je jeho. Takovým důvodem může být i ospravedlnitelný omyl. Přičemž omyl může být skutkový nebo právní.

Užívání cizího pozemku v omylu
Příkladem skutkového omylu, který může být ospravedlnitelný, a tedy může splnit podmínky pro vydržení, je například. užívání pozemku, o kterém je držitel přesvědčen, že je součástí jiného pozemku, který držiteli skutečně náleží.

V praxi se může jednat o případy, kdy vydržitel v důsledku nesprávného zaměření, nesprávného vytyčení hranic pozemku nebo v důsledku nesprávně umístěného oplocení ve skutečnosti užívá větší pozemek, než by po správnosti měl. Podmínkou samozřejmě je, že vydržitel o takovém omylu nevěděl, resp. větší plochu neužíval úmyslně.

Při posuzování konkrétních okolností případu se v praxi bere v úvahu například. poměr výměry, kterou vydržitel užíval navíc oproti výměře celé užívané plochy. Pokud by někdo například koupí nabyl pozemek o výměře 100 m2, ale reálně by užíval plochu o výměře 1 000 m2, těžko by mohl tvrdit, že si nepoměru nemohl být vědom.

Poměr výměry, tedy to, o kolik větší plochu lze užívat omluvitelně, není striktně určen ai v takovém případě je třeba vycházet z konkrétních okolností. Na posouzení může mít vliv např. i to, pokud se pozemek nachází ve velmi členitém nebo hůře přístupném terénu a podobně.

Podobně může mít na posouzení situace vliv například i to, zda pozemky ve stejném rozsahu užíval i právní předchůdce vydržitele. Nebo zda vzhledem k okolnostem ani původní vlastník (před vydržením) nepředpokládal, že část pozemku, kterou vydržitel užívá, by mohla patřit jemu a užívání dlouhodobě toleroval. Pokud si ani původní vlastník neuvědomoval, že vydržitel užívá jeho pozemek nebo část jeho pozemku, může to být argument a důkaz, že vydržatel jednal v omluvitelném omylu.

Zohlednit se například může i tvar pozemku a umístění pozemku v terénu. Pokud byl například pozemek chybně zaměřen tak, že zaměření nezohlednilo, že do něj zasahuje např. výběžek nestandardního tvaru ze sousedního pozemku, také to může nasvědčovat tomu, že vydržitel důvodně předpokládal, že pozemek byl zaměřen správně.

Chybná interpretace právního předpisu
Kromě případů skutkových omylů, které jsme popsali, může dojít k dobromyslné držení cizího pozemku i v případě tzv. omylů. právních omylů. Podstatou právního omylu je neznalost nebo nesprávný výklad obecně závazného právního předpisu. Zároveň však platí obecná právní zásada, že neznalost zákona neomlouvá, proto se takové případy vyskytují spíše výjimečně. V praxi by se mohlo jednat o případy, ve kterých se aplikovala ustanovení zákona, která byla objektivně nejasná, neurčitá nebo připouštěla ​​různý výklad. V případě jednoznačných formulací zákona, které se v praxi běžně uplatňovaly standardně o právní omyl nepůjde.

- Reklama -finance
- Reklama -pr článek

Redakce doporučuje

Články autora